ZŠ a MŠ Domašov
Skoč na hlavní menu.

Vzdělávací program     Klasifikační řád     Ke stažení    

KLASIFIKAČNÍ ŘÁD

OBSAH

  1. Úvod
  2. Pravidla hodnocení žáka
  3. Opravné zkoušky (Školský zákon, § 53)
  4. Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
  5. Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření
  6. Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
  7. Zásady hodnocení
  8. Získávání podkladů pro hodnocení
  9. Hodnocení chování
  10. Výchovná opatření
  11. Hodnocení žáků s vývojovými poruchami

Úvod

Náročnost hodnocení na 1. stupni stoupá s věkem dítěte až do 5. ročníku. U žáka s vývojovou poruchou učení (Školský zákon §51, odst.4) může ředitel školy rozhodnout o použití slovního hodnocení na základě doporučení pedagogicko psychologické poradny a žádosti zákonného zástupce žáka, kterou předloží písemně řediteli školy na začátku klasifikačního období. Přechází-li žák na jinou školu, je slovní hodnocení na žádost zákonného zástupce nebo nové školy převedeno na klasifikační stupně (Školský zákon §51, odst. 3).

Pravidla hodnocení žáka

  1. prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je hodnocen těmito klasifikačními stupni:
    • 1 – výborný
    • 2 – chvalitebný
    • 3 – dobrý
    • 4 – dostatečný
    • 5 – nedostatečný
  2. chování žáka je klasifikováno těmito stupni:
    • 1 – velmi dobré
    • 2 – uspokojivé
    • 3 – neuspokojivé
  3. celkový prospěch žáka je hodnocen v prvním až devátém ročníku školy těmito stupni:
    • prospěl s vyznamenáním
    • prospěl
    • neprospěl
    • nehodnocen
  4. žák je hodnocen stupněm
    • prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré.
    • prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením
    • neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci 2. pololetí.
    • Nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci 1. pololetí,
  5. je-li žák hodnocen slovně, musí učitel pro statistické údaje převést slovní hodnocení na klasifikační stupně (pro slovní hodnocení využívá tučně vyznačené formulace z čl. III–V) a určit tak počet vyznamenání (Vyhláška o základních školách, §14, odstavec e).
  6. výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:
    • pracoval(a) úspěšně,
    • pracoval(a).
  7. do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
  8. nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení žáka mohlo být provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
  9. nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení žáka mohlo být provedeno nejpozději do 30. 9. následujícího školního roku. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník.
  10. má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
  11. komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím ředitel, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. o komisionální zkoušce se pořizuje protokol.
  12. komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti, nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka; není-li možné žáka pro jeho nepřítomnost v tomto termínu přezkoušet, může ředitel školy nebo krajský úřad stanovit nový termín k přezkoušení pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů. Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem zástupce žáka, další přezkoušení žáka je nepřípustné.

Opravné zkoušky (Školský zákon, § 53)

  1. Žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
  2. opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
  3. žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně, nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku.
  4. v odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 53, odstavec 4, na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
  5. opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.

Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

  1. převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika
  2. při hodnocení výsledků ve vyučovacích předmětech uvedených v bodu a) se v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnotí:
  3. ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů,kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti
  4. schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí
  5. kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost
  6. aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim
  7. přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu.
  8. kvalita výsledků činností
  9. osvojení účinných metod samostatného studia
  10. výchovně vzdělávací výsledky se hodnotí podle těchto kritérií:

    Hodnocení žáků 1. stupně ZŠ
    Stupeň 1 (výborný)
    Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
    Stupeň 2 (chvalitebný)
    Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
    Stupeň 3 (dobrý)
    Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. v uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. v ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. v kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
    Stupeň 4 (dostatečný)
    Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. v uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. v logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
    Stupeň 5 (nedostatečný)
    Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. v ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

  1. praktickou převahu mají na základní škole pracovní činnosti, informatika,
  2. při hodnocení výsledků ve vyučovacích předmětech uvedených v odst. a) se v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnotí:
    • vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem
    • osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce
    • využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech
    • aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech
    • kvalita výsledků činností
    • organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti
    • dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí
    • hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci
    • obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel
  3. výchovně vzdělávací výsledky se hodnotí podle těchto kritérií:
    Stupeň 1 ( výborný)
    Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
    Stupeň 2 (chvalitebný)
    Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
    Stupeň 3 (dobrý)
    Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. v praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
    Stupeň 4 (dostatečný)
    Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. v praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. v obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
    Stupeň 5 (nedostatečný)
    Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. v praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. v obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

  1. převahu výchovného zaměření mají výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná výchova
  2. při hodnocení v předmětech uvedených v bodu a) se v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnotí:
    • stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu
    • osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace
    • poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti
    • kvalita projevu
    • vztah žáka k činnostem a zájem o ně
    • estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti
    • v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví
  3. výchovně vzdělávací výsledky se hodnotí podle těchto kritérií:
    Stupeň 1 (výborný)
    Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost..
    Stupeň 2 (chvalitebný)
    Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.
    Stupeň 3 (dobrý)
    Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
    Stupeň 4 (dostatečný)
    Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
    Stupeň 5 (nedostatečný)
    Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Zásady hodnocení

  1. při celkovém hodnocení přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu hodnoceného období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
  2. při určování výsledného hodnocení posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani objektivnímu.
  3. v předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledné hodnocení za dané období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
  4. přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní školy škole, na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a průběžné hodnocení za dané období.

Získávání podkladů pro hodnocení

  1. podklady pro hodnocení získávají vyučující zejména soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, ...), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky
  2. každý žák musí být v průběhu celého hodnoceného období alespoň 2x hodnocen z každého předmětu. Podklady získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období
  3. v případě, že žák z důvodu velké absence zamešká více než 30 % výuky, může být na návrh vyučujícího komisionálně přezkoušen.
  4. učitel oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení, hodnocení zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechna hodnocení, která bere v úvahu při celkovém hodnocení, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky.
  5. kontrolní písemné práce a další druhy zkoušení rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
  6. o termínu písemné zkoušky, která má trvat převážnou část vyučovací hodiny, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. v jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
  7. učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každém hodnocení žáka tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek. Pokud je hodnocení žáka stanoveno na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok. v případě žáků s odloženým hodnocením nebo opravnými zkouškami až do ukončení hodnocení. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům. v případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá vyučující přehled hodnocení zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
  8. vyučující zajistí na konci klasifikačního období zapsání známek do katalogových listů a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, popř. na hodnocení v náhradním termínu.
  9. při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.
  10. při hodnocení v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Výsledné hodnocení za klasifikační období musí odpovídat hodnocením, která žák získal v daném období a která byla sdělena rodičům. v případě klasifikace se stupeň prospěchu neurčuje na základě průměru známek za příslušné období.
  11. případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají na pedagogických radách.
  12. zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel vždy, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají.
  13. informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo konzultačních hodinách, na které jsou rodiče písemně zváni. Zákonní zástupci, kteří se nemohli dostavit na školou v určený termín, mohou požádat vyučující o individuální konzultace. Údaje o hodnocení prospěchu a chování žáka jsou sdělovány pouze zákonným zástupcům žáka
  14. v případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem
  15. vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména
    • nezkoušejí žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden
    • účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí
    • učitel hodnotí jen probrané učivo
    • před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva
  16. třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů na pedagogické radě.
  17. prověrky, testy nebo jiné písemné práce na obou stupních, které jsou bodovány, jsou vyhodnoceny podle procentuální úspěšnosti žáka (viz tabulku).
    úspěšnostklasifikace
    100–90 %1
    89–75 %2
    74–45 %3
    44–25 %4
    24–0 %5

S ohledem na složení třídy, náročnost probíraného učiva či rozhodnutí učitele může být rozložení známek mírnější.

Hodnocení chování

  1. hodnocení chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli. o snížených známkách z chování rozhoduje ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro hodnocení chování je dodržování pravidel daných Školním řádem
  2. při hodnocení chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka
  3. kritéria pro jednotlivé stupně hodnocení chování jsou následující:
    Stupeň 1 (velmi dobré)
    Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
    Stupeň 2 (uspokojivé)
    Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
    Stupeň 3 (neuspokojivé)
    Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

Výchovná opatření

  1. výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a kázeňská opatření
  2. třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce nebo školského úřadu může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen "pochvala"). Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou zápisu do žákovské knížky, na zvláštním formuláři školy, výjimečně v doložce na vysvědčení. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do třídních výkazů a evidence .
  3. kázeňské opatření se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti Školnímu řádu. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. Ředitel školy uděluje důtku po projednání v pedagogické radě.
  4. ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do školní matriky žáka, nezaznamenává se na vysvědčení
  5. za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně

Hodnocení žáků s vývojovými poruchami

  1. u žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů
  2. dětem a žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči
  3. pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům


Datum vydání: 10. září 2007
Datum účinnosti: 10. září 2007

Mgr. Milan Válek, ředitel školy


Hlavní menu:


ZŠ a MŠ Domašov - http://skola.domasov.info
Jan Amos K.

Mapa stránek

Webdesign © JO-HA, e-mail: amos@domasov.info



Na začátek stránky